celé léto, Bistro Plotna, nám. Třebízského 64, Klecany
///
Připravili jsme pro vás ultimátní výběr filmů z festivalu Jeden svět a představíme Vám je v průběhu celého léta v rámci Letního kina u Plotny.
Začátek promítání bude vždy v 19:00
A co tedy budeme promítat?
29. 6. Projekt Babička
Jak rodinná historie ovlivňuje náš přístup k druhým i k sobě samým? K vážnému tématu druhé světové války přistupují tři mladí filmaři z Velké Británie, Německa a Maďarska s příjemnou lehkostí. Každý z nich si dává za úkol vyzpovídat svoji vlastní babičku. Díky ochotě těchto dam přistoupit na hru svých vnuků se obnažují ryze osobní příběhy žen, které – každá na jiné straně fronty – zažily druhou světovou válku. Mladíci se prostřednictvím příběhů svých babiček dozvídají o historii svých rodin, ale i to podstatné o sobě samých.
13. 7. Ženy za volantem: Příběhy z cest po Pamíru
Catherine a Hannah právě ukončily studium na univerzitě a pouští se do největšího dobrodružství svého života. V Biškeku si pronajaly džíp a vyrazily na několik tisíc kilometrů dlouhou cestu napříč třemi státy. Na své pouti obdivují rozlehlé pláně i panoramata hor. To ale není jejich primárním cílem – autorky filmu se zajímají hlavně o postavení žen ve společnosti. Postupně se setkávají se ženami všech věkových kategorií i různého společenského postavení, které s nimi sdílejí svůj pohled na vzdělání, výchovu či rodinný život. Jejich odvážné a inspirativní příběhy prokazují, že touha po rovnoprávnosti je přítomna všude po celém světě. Obě cestovatelky si postupně uvědomují, že mají s těmito ženami společného mnohem více, než by si kdy myslely.
27. 7. Čhadar, cesta po řece
Čhadar je stezka po zamrzlé řece v Ladáku, himálajské oblasti ležící na indicko-pákistánské hranici. Nebezpečnou cestu plnou úskalí musí několikrát ročně absolvovat sedmnáctiletá Cchangjang, aby se dostala do vzdálené školy a splnila si sen o lepším životě. Její rodiče se živí jako drobní zemědělci. Přestože žijí velmi skromně, snaží se poskytnout všem svým dětem příležitost dosáhnout co nejlepšího vzdělání. To je však spojeno s dlouhodobým odloučením od rodiny a častými pocity osamění. Pro Cchangjang se cesta po řece stává příležitostí reflektovat svůj život na pozadí rychle se měnícího světa. Co udělá, až jednoho dne řeka přestane zamrzat a cesta za rodinou bude prakticky nemožná?
10. 8. Krajina v tísni
Dokumentární film KRAJINA V TÍSNI vyrobila společnost Člověk v tísni v souvislosti s masivní pomocí, kterou opakovaně poskytuje při povodních v ČR. Hodinový televizní dokument poukazuje na nezdravý stav české krajiny v souvislosti s probíhající klimatickou změnou, zabývá se problematikou vodního režimu a hospodaření s vodou v Čechách, akcentuje podceňované nebezpečí sucha. Jako zjevný a viditelný symptom je ve filmu použit fenomén českých a moravských povodní posledních desetiletí, které jsou stále v živé paměti obyvatel naší země. Celou problematiku pak předkládá v globálních, celosvětových souvislostech. Jednou ze záměrně vybíraných cílových skupin diváků jsou vlastníci zemědělské půdy, tedy přibližně 2,5 milionu lidí. Jen malá část z nich na vlastních pozemcích sama hospodaří, většina svou půdu pronajímá za nevýhodných podmínek velkým zemědělským holdingům. Narace dokumentu je volena tak, aby zároveň oslovoval mladé lidi, proto jsou ve filmu použity nejen rozhovory s odborníky, dokumentární i historické záběry,ukazující probíraná témata, řada exkluzivních leteckých záběrů české krajiny, ale také animovaný příběh, který diváka provází celým dokumentem.
24. 8. Platón z Belfastu
Jaké je vyrůstat ve městě, kde jsou stopy nedávných konfliktů všudypřítomné a místy ještě dnes probublávají na povrch v pouličních potyčkách? Charismatický ředitel Základní školy svatého Kříže (Holy Cross Boys' Primary School) razí názor, že špatné věci se stávají, ale klíčové je, jak na ně zareagujeme. Jako hlavní učební metodu využívá po vzoru Platóna diskusi. Se svými žáky řeší, co je to úzkost, agrese či strach a také jak tyto emoce pomocí krátkých filozofických cvičení zpracovat. Pro belfastské žáky je podle něj klíčové znát a pochopit minulost, aby se jim lépe žilo v přítomnosti. Lze ale v tak znesvářeném městě skutečně naučit děti vzájemnému respektu?
Tak na kterém se uvidíme?
コメント